Pivolympiáda v Hraběticích očima Pudla

Hned v úvodu musím, byť jen pomyslně smekat a klanět se až k zemi nad dokonalou organizací, dlouholetou přípravou, bezednou studnou nápadů a po několika denní, týdenní nebo dokonce měsíční vyčerpávající práci a to nejen na počítači, kterou věnoval tříčlenný tým Pivních stopařů: „Tukky“, Mokosh“ a „limoges“ za pomoci Honzy před stopařskou pivolympiádou v Jizerských horách. Po velice úspěšných podzimních víkendech pivních stopařů: „Stopařský kemp“ v Rybništi v Lužických horách (2015), „Stopařský slet v Nýčových Domcích v Jizerských horách (2016) a „Stopařský výcvikový tábor PS Army“ v Benecku v Jizerskýchh horách (2017), konala se letos opět velice úspěšná „Stopařská pivolympiáda v Hraběticích, opět v Jizerských horách. Tak jako vždy, sešla se bezvadná parta aktivních pivních stopařů v počtu devatenácti osob a pudla Niouška, kdy osmnáct z nich spalo ve třech pokojích v patře, jen hlučně chrápající „Pudl“ na samotce v přízemí. Chata Ahoj se nacházela asi půl kilometru od známé Prezidentské chaty a stejný kus cesty od rozcestí u kapličky.

Tato velkolepá akce se konala o víkendu od pátku 14. do neděle 16. září 2018 a mezi povinnostmi každého účastníka bylo: do konce srpna potvrdit svojí účast zaplacením požadované nevratné zálohy ve výši 500,- Kč, nahlásit velikost svého trička, upéci dva rukávy sladkého nebo slaného závinu a nakonec si z deseti navržených disciplín vybrat šest z nich. S sebou si každý měl vzít vlastní pivní půllitr, přezůvky, spací pytel nebo přikrývku (polštář a povlečení v chatě bylo), dobrou náladu a soutěživý elán. Účastníci byli předem upozorněni na to, že je letos zcela výjimečně omezen parkovací prostor, pouze pro pět vozidel. Já zaparkoval vedle vozidel „Tukkyho“ a „limogese“ jako třetí. Jen díky tomu, že jsme dokonale skvělá parta opravdových přátel, kde jsme všichni na sebe vzájemným způsobem ohleduplní, a myslí jeden na druhého, nikoliv každý sám na sebe, vtěsnalo se na maličký prostor pro pět vozů sedm vozidel. Stejně jako loni, poslední přijeli „Rudíci“ (tedy můj syn se snachou) kteří se na malé parkoviště vešli celkem pohodlně. Jediným nedostatkem však bylo, že se do vozidel dostali jen ti krajní. Ostatní měli smůlu, stejně jako já, který se pro věci ve voze musel dobývat zadním kufrem. Poprvé mne však zachránila „Radlík“, který se pro můj štrůdl propašovala bočním okénkem, kdy „Psycho“ odemkl dveře ze své Fabie. Pak už jsem se do auta dobýval z kufru.

Krátce po 18 hodině to vše začalo. Úvodního slova se ujal „Tukky“, který po přivítání oznámil všem, že se formou soutěže určí, který z účastníků bude zastávat a bojovat za jemu TPS předem určený stát. Na monitoru potom promítl vždy asi dvacet fotografií, dle kterých jsme měli uhodnout stát, jeho hlavní město a měnu. Teprve potom, když měli všichni vše zapsáno, odhalila se státní vlajka a velice vtipně zkomolená přezdívka jednotlivých účastníků i s pořadovým číslem, pod kterým jsou pivní stopaři již od počátku evidováni. Konečný výsledek pak vypadal následovně:
č. 23 = BUL = Bulharsko („Mydli“) Pavlovič Mydlifov
č. 24 = MON = Monako („Tukky“) Duanne Tukkmaldi
č. 26 = FRA = Francie („limoges“) Jean-Miloges Limoges
č. 27 = CZE = Česká republika („Mokosh“) Lucie Mokošová
č. 29 = USA = Spojené státy americké („Zuzana“) Sussanne Zuzzanne
č. 40 = GRE = Řecko („Psycho131“) Thimios Psychodopulos
č. 52 = IZR = Izrael („Honza“) Habakkuk Gonzowitz
č. 89 = THA = Thajsko („Radlík“) Rijan Rad Ling
č. 96 = MEX = Mexico („Pudl“) Rudriquez De La Pudlos
č. 105 = FIN = Finsko („Ibišek“) Jürgen Ibischinnen
č. 122 = JPN = Japonsko („Rudík83“) Urudo Rudokiri
č. 164 = HUN = Maďarsko („Dexy“) Dominiklós Deksymasino
č. 182 = ITA = Itálie („Luciferka“) Lucrezia Lucifera
č. 215 = ARG = Argentina („Fantomas“) Thomasio Fanthomasino
č. 224 = SVK = Slovensko („MUDr. Ječmínek“ alias „Strom“) Juraj Ječmeň
č. 230 = POL = Polsko („Jarka“) Jaroszlawa Jaruszaja
č. 235 = AUS = Austrálie („Peppin“) Josuha McPhephinn
č. 998 = SEY = Seyšily („Ivanka-Rudík83“) Yvonne Rudkchir
č. 999 = GER = Německo („Zdenička“) Zdetrude Zdänameister

Kostky tak byly vrženy, každý z nás se musel smířit a hrdě bojovat za barvy svého přiděleného státu. Ještě předtím než se začalo soutěžit, vzal si slovo Honza, který se projevil jako správný Žid, kdy si na úkor soutěžících zřídil vlastní živnost, aby si pro sebe nahrabal co nejvíce korunek. Před každou disciplínou si jednotlivci vsadili své těžce získané korunky a sázeli se o to, kdo bude vítěz a kdo naopak poražený. Ve většině případů však o své korunky tipující přišel a Žid se pak škodolibě radoval.
Jenže to mu ještě nestačilo. On si vymyslel ještě další zákeřné, až téměř nesplnitelné sázky mimo disciplíny, jako: kdo zapálí chatu, komu letos nafackuje Zdenička, kdo si zlomí nohu, kdo sní pivní podtácek, kdo sežere psa a spoustu dalších nesmyslů. Jediným, kdo se nechal vyprovokovat a realizoval jednu z uvedených blbin byl Rudík, na kterého si vsadila Ivanka, která pak vyhrála spoustu korunek. Já, který však o tom do poslední chvíle nevěděl, jsem na svého syna hleděl a myslel si, že se asi zbláznil, když začal trhat papírový pivní podtácek, s chutí jej rozžvýkal a postupně polykal za pomoci piva, kterým suchou „stravu“ soukal do svých vnitřností. Naštěstí neměl žádné zdravotní potíže a druhý den měl vcelku normální stolici.

Pak se na stůl nanosily vzorky jednotlivých štrůdlů a každý účastník dostal deset samolepek, kdy tak mohl ocenit své soupeře nejen podle vzhledu a chuti. Doufám, že se nenašel v našich řadách žádný podvodník, který by si dal byť jedinou samolepku sám sobě. Já se svým výtvorem nedopadl nejlépe, protože jsem dostal od osmnácti účastníků pouze 11 samolepek. Ostatních 179 dostali jiní. Nějak mi v tom zmatku a pro příliš zážitků zcela uniklo, kdo se umístil na třetím, druhém a prvním místě. Já mezi nimi rozhodě nebyl.

První disciplínou bylo „držení tupláku“, kdy se jednou rukou na čas držel pivní tuplák naplněný vodou. Této náročné soutěže se zúčastnilo pouze šest borců, mezi kterými jsem byl i já, který však odpadl jako první. A jak to dopadlo? Nejdéle vydržel borec z Japonska (můj syn „Rudík83“), který tuplák držel ve své ruce dvě minuty a 45 vteřin. Na druhém místě byl borec z Thajska („Radlík“), který udržel tuplák 2:31 a třetí byl z Finska („Ibišek“), který držel tuplák 2:10. Pak už to šlo dál: ARG („Fantomas“) = 1:51, USA (Zuzana) = 1:39 a MEX (já) = 1:31.
Druhou disciplínou byla „karetní hra Prší“, které se zúčastnilo celkem 16 soutěžících, kteří byli losem rozděleni do čtyř skupin po čtyřech: Skupina A = MEX, USA, SVK, POL, skupina B: GER, FIN, THA, MON, skupina C: FRA, AUS, CZE, BUL a skupina D: ITA, IZR, SEY, ARG. Hra se však pro náročnost dohrávala ještě v sobotu, neboť se sehnaly pouze dva balíčky karet.

Rovněž třetí disciplína: „kostky“ (kdy se počítaly v každém hodu pouze „jedničky“ a „pětky“) se dohrávala až v sobotu. I této disciplíny se zúčastnilo 16 soutěžících, kteří byli rozděleni do čtyř skupin:
BUL, CZE, GRE, SVK, ITA, AUS, FIN, USA, POL, HUN, SEY, GER, THA, MEX, IZR a FRA. Zde jsem se dostal nejen do semifinále, kdy jsem bojoval o postup se soupeři z POL, SVK a SEY, ale jako třetí se pak dostal do finále, kde byl těžký boj mezi šesti účastníky: SVK, CZE, THA, FRA a HUN, kdy se sčítaly body do 5 000. FRA vypadla jako první (1 100), pak SVK (1 300), po něm CZE (2 100) a třetí pozice patřila MEX (4 150), kdy jsem získal pouze jedinou medaili z celé pivolympiády. Druhou příčku pak získalo HUN (4 600) a zlato THA (5 900).

Čtvrtou disciplínou bylo hospodské chytání pivních tácků jednou rukou. Této náročné soutěže se však zúčastnili jen ti nejzdatnější, kteří si naprosto věřili a kteří již měli praxi z dob dávno minulých. Byli to: „Tukky“, „Psycho131“, „Dexy“, „Rudík83“ a „Peppin“. První odpadl „Dexy“, který již nezachytil čtvrtý tácek, pak bohužel „Rudík83“, kterému vypadl ten desátý, pak „Psycho131“ co nechytil balíček s 21 tácky ani na třetí pokus a ve finále byli: „Tukky“, který již nechytil 24 tácků a vítěz „Peppin“, kterému se to podařilo, ač se o to marně snažil, nezachytil pakl s pětadvaceti tácky.

Ještě před půlnocí se konala pro většinu z nás zcela neznámá disciplína „Šprtec“, kdy se hrál tak zvaný stolní fotbálek. Každé hry se zúčastnili pouze dvojice. Soutěžící musel dopravit z jednoho konce stolu na druhý postupně tři pětikorunové mince cvrnknutím prstu tak, aby vždy ta v pohybu proklouzla mezi ostatními dvěma mincemi a v závěru se dotkla „branky“ v podobě krabičky od čaje. Disciplíny se zúčastnilo celkem 14 soutěžících: BUL, MON, CZE, GRE, SVK, ITA, POL, ARG, HUN, SEY, GER, JPN, IZR a FRA. Postup hry byl velice napínavý. Posuďte sami.
první kolo:
GER – BUL = 2:3, SEY – MON = 0:3, FRA – GRE = 1:3, SVK – CZK = 1:0, POL – IZR = 7:6, ITA – JPN = 1:0 a HUN – ARG = 1:3
druh kolo:
BUL – MON = 4:2, GRE – SVK = 3:2, POL – ITL 4:3 a ARG – ITA = 4:3
třetí kolo:
BUL – GRE = 4:0 a POL – IZR = 5:3
finále:
BUL – POL = 7:6 a GRE – IZR = 1:3
Tak že čtvrté místo GRE, třetí IZR, druhé POL a první BUL.

Spát se šlo zcela netradičně bohužel z donucení již krátce po půlnoci, protože se stalo neštěstí, pro pivní stopaře mnohem tragičtější a horší, než kdyby nedej Bože vyhořela celá chata, nebo spadl meteorit. Shořela první pípa, čímž bohužel neteklo pivo.

V sobotu byla snídaně od půl deváté a byla téměř stejná jako předešlé podzimní pivařské víkendy. Chyběla jen vyprošťovací česnečka a Pudlova bábovka. Od rána se však do běla žhavily mobily, neboť se sháněla po okolí pípa nová. Nakonec nás zachránil majitel sousední Prezidentské chaty. Díky tomu jsme se však dozvěděli, že je ten den pro veřejnost uzavřena, neboť se zde koná svatební hostina, tak že jsme si tím ušetřili kroky a až po poledni pěšky vyrazili do Janova nad Nisou nejen na oběd. „Tukky“ s „Mkoshem“ však museli na otočku do Prahy za nemocnou maminkou v nemocnici, tak že na popud ostatních, svezli Pudla před restauraci a o čtyři hodiny později zase zpět před chatu.

V Janově nad Nisou jsme se dobře najedli a napili a pak popošli něco přes jeden kilometr k místní bobové dráze, kde se rozpoutal tvrdý a nelítostný boj, doslova o zlomky vteřin, mezi účastníky zastupující jednotlivé státy: „limoges“ za FRA = 3:09, „Dexy“ za HUN = 3:08 a „Dr. Ječmínek“ za SVK = 3:07. Zuzanku s časem 5:05 nemohl nikdo zbývající „ohrozit“. To by musel bobovou dráhu sejít pěšky a navíc ještě po rukou.

Sotva jsme se vrátili zpět do chaty AHOJ, čas nás tlačil tak, že se hned rozjela další disciplína, kterou byl hod pětikilovým pivním soudkem, kde namísto piva byl cement. Této disciplíny se zúčastnilo dvanáct osob zastupujících jednotlivé státy. Jejich výkon byl následující:
AUS „Peppin“ = 8:30 m, FRA „limoges“ = 8:05 m, JPN „Rudík83“ = 7,66 m, ARG „Fantomas“ = 7,26 m, SVK = „MUDr. Ječmínek-Strom“ = 7,25 m, BUL „Mydli“ = 7,05 m, MEX „Pudl“ = 6,05 m, GRE „Psycho131 = 5,50 m, CZK „Mokosh“ = 4,50 m, USA „Zuzana“ = 4,30 a FIN „Ibišek“ = 3,70 m. Zástupce IZR „Honza“ se soutěže nezúčastnil.

Pak se ještě před soumrakem konala disciplína v Pétanque, kdy se opět celkem 16 zástupců států rozdělilo do čtyř skupin: skupina A = THA, HUN, GER, MEX, skupina B = USA, GRE, FIN, USA, skupina C = SEY, AUS, POL, MON a skupina D = BUL, CZE, IZR, FRA. Mezi třemi nelepšími se pak v závěru umístili borci ze států: IZR „Dr. Ječmínek“, HUN „Dexy“ a AUS „Peppin“.

Již za tmy se začala uvnitř chaty poslední (byť pouze osmá) disciplína pod střechou, nazvaná „Šipky“. Jednotlivci byli vylosováni do skupin po dvou. Každý jednotlivec měl tři série hodů se třemi šipkami. Nesčítaly se však dohromady jednotlivé zásahy, jak je tomu zvykem. Vítězem byl ten, který po třech hodech měl více bodů. Ten pak získal jeden bod a zvítězil, jakmile dosáhl tří.
Na tuto disciplínu se velice těšil „Rudík83“ (neboť šipky jsou jeho srdeční záležitostí). Ten však celou soutěž krutou ránou osudu nedokončil a dostal se jen do semifinále. Já jsem si navíc na jeho vítězství vsadil 30 korunek, tak že zklamání bylo v naší rodině dvojité. Stalo se to, že „Dexi“ na zemi našel „Rudíkovu“ osobní kartu opravňující k soutěži, kterou mu rázem sebral „Mydli“. Ten jí pak nenápadně odnesl do baru, kdy se jí zmocnila „Zdenička“. Ta si okamžitě vybavila závěr loňského pobytu, kdy „Rudík“, když zjistil, že za ztrátu tak zvané „psí známky“ získá ten, kdo jí najde 100 korunek, násilím a podlým způsobem získal hned tři: okradl opilého „Stenlyho“, pak vylákal druhou na Terezce a nakonec okradl i Honzu. A tak „Zdenička“ využila toho, že se za to po roce „Rudíkovi“ pomstí a kartu ten den už nevrátila. Tím byl „Rudík“ vyřazen ze soutěže, což ho velice zarmoutilo, neboť právě šipky jsou jeho srdeční záležitostí a mohl se tak ve finále utkat o první místo. Když pak díky tomu Ivanka získala třetí místo, ta solidárně ke svému manželovi odmítla medaili veřejně přijmout. Ve finále se pak o druhé a první místo dělili: AUS „Peppin“ a MON „Tukky“.

Jak jsem se již zmínil, až do pozdního večera se dohrávaly disciplíny „Prší“ a „Kostky“, tak že oblíbená soutěž Jana SOSÁKA „Videostop“ měla více jak hodinové zpoždění a soutěžilo se tak s mnoha přestávkami (čůrání, kouření a čepování piva) až do druhé hodiny ranní. Opět soutěžícím byly na monitoru promítnuty jednotlivé ukázky z českých filmů, kdy každá ukázka měla tři části: zapsat přesný název filmu a dvě záludné otázky formou testu, kdy každý zvedl lístek s písmeny: „A“, „B“ nebo „C“. Tu noc byly ukázky z filmů:
1. Obsluhoval jsem anglického krále
2. Proč?
3. Čtyři vraždy stačí, drahoušku
4. Hoří, má panenko
5. Hostinec u kamenného stolu
6. Kolja
7. Srdečný pozdrav ze zeměkoule
8. Svatba jako řemen
9. Kobry a úžovky
A nakonec (dle slov „Tukkyho“), že se jedná už definitivně o poslední „Videostop“ byla promítnuta desátá a poslední ukázka ze slavného muzikálu „Noc na Karlštejně“, kdy pak padly otázky:
a) která ze tří manželek Karla IV. (v podání herečky Jany BREJCHOVÉ?) dokázala zlomit meč?
b) zda napsal hudební skladatel hudbu i text, nebo pouze hudbu k tomuto muzikálu?

Během této soutěže, když šel „Mydli“ vyvenčit svého slimejše, ve tmě zahučel do miniaturního jezírka, které pak druhý den bylo označeno: „LAGUNA DE MYDLI“. Jeho bratr „limoges“ z toho měl záchvat kuckajícího smíchu, který trval několik minut.

V neděli byl čas snídaně posunut o 30 minut a po ní se hned konaly zbývající dvě disciplíny. Tou první bylo tak zvané „Kozlíkovo trkání“, kdy soutěžící lezoucí po kolenou musel čelem dovalit plechovku s pivem značky Kozel do branky ze dvou plastových krabiček. Této disciplíny se však zúčastnilo pouze pět soutěžících, kdy se opět rozpoutal boj o zlomky vteřin:
JPN „Rudík83“ = 10,98
HUN „Dexy“ = 11,50
THA „Radlík“ = 13,20
FRA „limoges“ = 13,60
POL „Jarka“ = 44,07

Poslední disciplínou letošní pivolympády v Hraběticích byl „Překážkový běh“ se dvěma tupláky naplněnými vodou. Soutěže se zúčastnilo deset borců, kdy opět rozhodovaly desetiny vteřinek:
FIN „Ibišek“ = 54,45, ITA „Luciferka“ = 50,70, HUN „Dexy“ = 44,23, GER „Zdenička“ = 43,50, MON „Tukky“ = 42,04, ARG „Fantomas“ = 41,00, BUL „Mydli“ = 40,98, SEY „Ivanka“ = 38,59, THA „Radlík“ = 38,44 a SVK „MUDr. Ječmínek-Strom“ 36,20.

A následovalo poslední udělení medailí a pak uvnitř chaty vyhlášení nejaktivnějších a nejlepších účastníků celého víkendu, kdy se absolutní vítězkou stala „Jarka“, která to ani nečekala a která si hlavně riskantními sázkami vydělala 11 365 korunek. Když pak „Tukky“ sdělil, že se všem třem vítězům ony korunky ještě navíc zdvojnásobí, tedy 22 730, někteří z nás byli téměř na mrtvici. Pokud by (nedej bože)) stejný počet korunek získal kdokoliv ze stopařů v první desítce, rázem by se tak dostal na první místo a to by nejen „Psycho“, ale i ostatní tuto skutečnost nerozdýchali. Jen díky tomu, že Jarka měla na svém kontě 1245 korunek, s celkovým počtem 23 975 korunek postoupila ze sedmadvacátého pořadí na deváté. Druhou ženou, která o tomto víkendu získala 2 971 korunek byla Radka a třetí s 2 469 korunkami Ivanka. Obě pak viditelně zamíchaly pořadí v první desítce. Naštěstí však nás dva nejlepší („Psycha“ a „Pudla“) neohrozily, ač se díky tomu zmenšil náskok „Pudla“ před týmem „Rudík83“.

Na úplný závěr si opět vzal slovo Žid Honza, který třem nejaktivnějším sázkařům předal záludné tikety „Beersportu“ s výhrou až 9 000 000,- Kč, ovšem jen za podmínek:
a) když se stane novým prezidentem Slovenska Vladimír Mečiar
b) když se stane Ester Ledecká na olympiádě vítězkou ve skocích na lyžích
c) na vítěze čínské fotbalové ligy

Po poledni se jednotlivci pomalu a jistě rozjížděli ke svým domovům. Jen já jl přes Prahu ještě na druhou část své mini dovolené do Kunžaku - Lomy v České Kanadě.