Songy z výcvikového tábora P.S.Army

Já jsem Pivním stopařem,
z kasáren já spěchám ven.
Deset, dvanáct nebo Ale,
mám chuť to do sebe lejt.
Jedna, dva, tři, čtyři, pět,
rychle platím, klusem zpět.
Cestou ovšem překážka,
malá nonstop přepážka.
Tam jsou děvky, panáky,
žold tak mizí do dálky.
Vodku, ruma, whisky dám,
z toho vždycky okno mám.
Kde ty děvky sakra jsou,
nohy mé mě nenesou.
Ráno jsem pak náhle vzbuzen,
seržantovým řevem vzpruzen.
Kéž by se tak večer vrátil
a já zase piva klátil.
Budu bránit svoji zem,
já jsem Pivním stopařem.

Já jsem Pivním stopařem,
na nástup já spěchám ven.
Dnes přišel čas pochodu,
cítím se na pohodu.
V batohu mám lahváčka,
i ňákého panáčka.
Když nás seržant zastaví,
volnou chvíli nastaví,
na to čekám celý den,
obsah lahví musí ven.
Odměnou mi ale bude,
že se mi hned lépe půjde.
Vypil jsem vše potají,
nohy se mi motají.
Tak se snažím nenápadně
jít ten pochod celkem ladně.
Na postel já večer padám,
zítra další výcvik čekám.
Budu bránit svoji zem,
já jsem Pivním stopařem.

Já jsem Pivním stopařem,
na střelbu já expert jsem.
Ráno seržant zavelel,
ať jdem všichni rychle ven.
Že nás čeká přesná muška,
k tomu že poslouží puška.
To však ale netušil,
že já včera dlouze pil.
A když na nejhorší přijde,
na mě potom střelba vyjde,
mušku trochu mimo mám,
terč se sebou hýbe sám.
Že jsem trefil super je,
seržant ale tancuje.
Za prdel se pevně chytá,
pěstí před ksichtem mi kmitá.
Budu bránit svoji zem,
já jsem Pivním stopařem.

Já jsem Pivním stopařem,
věrný zůstanu vám všem.
Celou dobu co tu jsem,
chci vypadnout rychle ven.
Mít tu možnost klidně pít,
mezi svými zase být.
A konečně přišel den,
kdy hodíme granátem.
Prý je to věc tuze lehká,
stačí hodit jenom zlehka.
Hlavně dobře zamířit,
to bych ale nesměl pít.
Cílem bylo původně
trefit pole příhodně.
Já však zmožen pivíčky,
pod přivřenými víčky
trošku bokem zašilhal
a do kasína to dal.
Budu bránit svoji zem,
já jsem Pivním stopařem.