Pojďte s námi Pivní stopou...

...ať už šlo o jakoukoli dobu, člověk, potřeboval-li se zorientovat, orientačními body byly vždy hospůdky, hostince, krčmy a obdobná zařízení. Věhlas daných podniků, jejich hostinských a lahodného moku nám prostě utkví v hlavě vždy víc, než název ulice. Abychom se tedy ve světě nikdy neztratili, pojďme si rozšířit své obzory prostřednictvím sběratelské hry, jejímž úkolem a cílem je, seznamovat nás jak s hospůdkami a širokou škálou nejen českého piva, tak i se zajímavostmi, které by neměly uniknout naší pozornosti.

Turistika s pivním režimem...

57. stopařská hospoda

57. stopařská hospoda se měla uskutečnit znovu v duchu pábitele Bohumila Hrabala a my stopaři jsme si měli vyslechnout pro řev minule nepřednesený referát o tomto geniálním spisovateli. Proto jsem pozvala stopaře ke stolu pro dvanáct do další z libeňských hospod.

Rezervaci jsem ještě odpoledne změnila na stůl pro sedm, jelikož se postupně omluvili Jarka, Mydli, Tukky, Mára a Sova, ale nakonec nás bylo devět – přišli rekrut MarPiv a nečekaně svačinkář Limoges. A nesmím zapomenout na Nicka, čtyřměsíční štěně budoucího vodicího psa, který byl přes čtyři hodiny moc hodný.

U našeho původního stolu v rohu zasedla velmi hlučná parta a pravděpodobně bychom Jarušky referát U Jagušky zase neslyšeli. Ovšem Limošovo vyprávění o výpravě do Indie, kde byl s Radlikem a se Stromem, s podtitulem „Two hundred“ bylo skvělé a zcela vyplnilo nejen prostor pro referát. To jsme se zase nasmáli…

Kvíz o čtrnácti otázkách mapujících historii Libně od paleolitu do 80. let 20. století, včetně původního téma referátu bylo sestaveno tak, že správná odpověď byla buď „ano“ nebo „ne“. Nechyběly fotografie staré Libně. Zlatou, stříbrnou a bronzovou plechovku bubenečského piva si za správné odpovědi odnesli Zuzana a po rozstřelové otázce Limoges a Nesty. Další v pořadí byli Psycho, Pudl, Ibišek, MarPiv a Pepin.

A představte si, že příští hospodu povede Nesty!