Pojďte s námi Pivní stopou...

...ať už šlo o jakoukoli dobu, člověk, potřeboval-li se zorientovat, orientačními body byly vždy hospůdky, hostince, krčmy a obdobná zařízení. Věhlas daných podniků, jejich hostinských a lahodného moku nám prostě utkví v hlavě vždy víc, než název ulice. Abychom se tedy ve světě nikdy neztratili, pojďme si rozšířit své obzory prostřednictvím sběratelské hry, jejímž úkolem a cílem je, seznamovat nás jak s hospůdkami a širokou škálou nejen českého piva, tak i se zajímavostmi, které by neměly uniknout naší pozornosti.

Turistika s pivním režimem...

Očima Pudla - Vyžlovské obzory

Tak jsme se ve zdraví opět dočkali další, společné, a téměř se všemi aktivními pivními stopaři, absolvované trasy, za slunečného počasí. Tentokrát tuto skvělou partu, s nemalými problémy dala dohromady Ivanka, která přišla na nápad, hromadně poděkovat Týmu Pivní stopy za vše, co pro nás od 31.května 2014 pořádají, ačkoliv mezi nás přišla se svým mužem Rudíkem, až v říjnu 2014. Myslím, že se jí to na sto procent povedlo. Mnohem těžší, než nechat zhotovit trička s karikaturami Miloše, Lucie a Dušana bylo najít společný volný den, kdy by se sešlo alespoň 95% aktivních členů Pivních stopařů, což se jí povedlo až v neděli 12. července. Akce byla spojena s absolvováním v pořadí již čtyřicáté třetí trasy – Vyžlovské obzory, které spolu s Rudíkem několikrát prošla a společně s ním vytvořila. Akce se krom tříčlenného Týmu Pivní stopy, společně s pudlem Niouškem, Ivanky a Rudy, zúčastnili ještě: Karel na jízdním kole, „Ibišek“ se Zuzanou, Tomáš se svou nastávající , „Absoholik“, na poslední zastávce i jeho přítelkyně, moje maličkost, a Petr SLAVÍK se Šárkou a kolií Nessinkou.

První setkání bylo v odděleném salonku restaurace U Henců v Louňovicích, kde jsme se nejen sešli, ale kde se předávaly i dárky: nejdříve předala Ivanka s Rudou „Pudlovi“ nový pivní půllitr s vyobrazením kozla pivovaru z Velkých Popovic a z kokosového suku vyrobený věnec, k jeho, již třiašedesátým narozeninám. Pak, když se všichni sešli, poděkovala Ivanka, jménem přítomných, celému Týmu Pivní stopy za dosud skvělé akce, spojené s poznáváním nejen pivních náleven, ale též zajímavých přírodních i turistických míst naší krásné vlasti. Za všechny přítomné předala již zmíněná černá trička s karikaturami Lucie, Miloše, Dušana a Niouška. Všem obdarovaným tak doslova vyrazila dech. Pak přišel na řadu „Pudl“, který sám za sebe předal Týmu Pivní stopy pivní půllitry s vybroušeným společným znakem KPMV a PS (dle razítka) a jednotlivými přezdívkami: „limoges“, „Mokosh“ a „Tukky“. A to ještě nebylo vše. Pak „Pudl“ předal stejně broušené pivní půllitry se zpožděním i s předstihem k narozeninám: synovi Rudovi, snaše Ivance a pro nepřítomné vnuky Štěpánka a Radimka. V závěru Ivanka spustila video a fotografie z uplynulých společných akcí Pivních stopařů, což všechny přítomné doslova nadchlo. S nepatrným zpožděním, vydala se skupinka přátel ke skanzenu, kde se od nás oddělil Karel, který měl již trasu splněnou, a byl mezi nočními směnami. Cesta pak vedla krásnou přírodou do restaurace hotelu Praha.

Teprve pak následoval kratičký přesun do restaurace hotelu Vyžlovka, kde nás zklamalo pivo z pivovaru ve Svijanech, a chuť nám bohužel nezlepšila ani další, předposlední zastávka. Tou byla rozhledna Skalka, pod kterou byl malý bufet. Opečená klobása se nedala téměř jíst, nabízený bramborák jsme si neodvážili dát a plechovková piva: Braník, Staropramen, ani Budvar, také za moc nestála. Snad pouze třešňový koláč, který jsem si dal jen já, byl vcelku chutný, ač jsem očekával, že uvnitř budou pecky. Poslední přesun však byl pro některé z nás už docela dlouhý, a tak jsme spolu s Milošem dojeli do cíle autobusem. Ten byl v restauraci U Kostela v Mukařově. Zde jsme se stali středem pozornosti před místními štamgasty, neboť jsme si zde troufli učinit nemalý rozruch. Ivanka vyndala z tašky černé škrabošky na zakrytí zraku, ty si nejdříve vzali: Lucie, Dušan a Miloš, kteří hmatem měli rozeznat pět dalších účastníků dnešní akce. Pak si škrabošky vzali chlapi: Rudík, Dušan, „Ibišek“, Tomáš a Petr. Jejich protějškům se daly na hlavu ubrusy, a chlapi měli za úkol poznat tu svou. Nakonec si škrabošku vzala Ivanka a dle prstů jedné ruky měla za úkol poznat Rudíka.

Čas však neúprosně a splašeně letěl kupředu, a byl nejvyšší čas, odebrati se ku svým domovům.
Rudolf KRAUSE, zvaný PUDL

Připravujeme

  • PL052
    X. stopařský kemp
    Startuje: 07.06.2024 - 16:00