Pojďte s námi Pivní stopou...

...ať už šlo o jakoukoli dobu, člověk, potřeboval-li se zorientovat, orientačními body byly vždy hospůdky, hostince, krčmy a obdobná zařízení. Věhlas daných podniků, jejich hostinských a lahodného moku nám prostě utkví v hlavě vždy víc, než název ulice. Abychom se tedy ve světě nikdy neztratili, pojďme si rozšířit své obzory prostřednictvím sběratelské hry, jejímž úkolem a cílem je, seznamovat nás jak s hospůdkami a širokou škálou nejen českého piva, tak i se zajímavostmi, které by neměly uniknout naší pozornosti.

Turistika s pivním režimem...

Očima Pudla - 40 let KPMV a 1.narozeniny PS

Tak jsme se konečně dočkali onoho významného dne, kdy Klub přátel a milovníků výletů oslavil své 40. narozeniny v pátek 22. 5. 2015 v malém salonku Krušovické chalupy. Hlavní oslava se však konala v sobotu 30. května 2015, kdy slavila své, teprve první narozeniny sběratelská hra Pivní stopou. Paradoxně mají oba svazky přátel mnoho společného. Klub přátel a milovníků výletů (původní název Přátelský spolek tajných výletů), vznikl trojicí přátel: Rudolf „PUDL“ KRAUSE, Josef „ŽOSÍ“ KVASIL a Ladislav „BROUK“ FURKA), v restauraci Na Paloučku nad lahodným pivním mokem 21. května 1975. Pivní stopa vznikla trojicí přátel: Miloš „limoges“ CIDLINA, Dušan „Tukky“ ZACPAL a Lucie „Mokosh“ RÖSSLOVÁ, v hospůdce U Jirky nad lahodným pivním mokem. Hra však byla realizována až 31. května 2014.
Již někdy v březnu tohoto roku, daly se dohromady čtyři hlavy z KPMV a TPS, a společnými silami určily datum společné oslavy právě na poslední květnovou sobotu. Celé dva měsíce, zmíněný čtyřlístek, jmenovitě: Miloš, Dušan, Lucie a Rudolf, vymýšleli, opět důsledně a precizně, jak všechny pobavit – členy KPMV i PS, aby i ta čtvrtá trasa, dle Pamětního listu, byla stejně tak dobrá a kvalitní, jako Prosecké skály, Románové hospůdky Jaroslava Haška – I., a Výprava do Stínadel za ježkem v kleci. Dnes mohu s klidem napsat, že se nám to naštěstí opět povedlo, neboť se mezi téměř šedesáti účastníky nenašel jediný, který by se tvářil otráveně, nebo akci jakkoliv kritizoval.

Akci opět předcházelo mnoho dní a hodin usilovné přípravy a práce celého Týmu Pivní stopy, se kterým úzce naplno spolupracuji i já, a jsem na to patřičně hrdý.
Samotná akce se tedy začala v sobotu 30. května 2015, kdy se od devíti hodin pomalu, jako švábi na pivo, scházela celá banda, co má ráda legraci, a hlavně chutný, pěnivý mok. O prezentaci se opět vzorně starala Lucie, která všem přítomným, za pouhých sto korun, rozdala Pamětní list s odznáčkem, volnou vstupenku do muzea Městské hromadné dopravy, jízdenku na tramvaj a turistickou výroční samolepící vizitku KPMV. Jen některým aktivním stopařům pak ještě za příplatek 30,- Kč prodala šedesátou Pivní stopu s názvem Pankrácká sekyrárna, kterou jsme téměř celou prošli i se soutěžemi, podle trasy Pamětního listu.
V 9:15 hodin, přesně podle harmonogramu, přemístil se dav osmapadesáti dospělých osob, můj vnuk Radim a dva psi – Nioušek a Nessy, do muzea MHD, kde už na nás čekal průvodce Josef KVASIL (spoluzakladatel Přátelského spolku tajných výletů, dnes KPMV), který doslova vyčerpávajícím způsobem popisoval nejen jednotlivé exponáty, ale i historii dopravy v našem hlavním městě. Bohužel náš program byl natolik nabitý, že jsme museli Pepka několikrát krotit a žádat o zestručnění jeho zajímavého výkladu, který by se zcela jistě protáhl až do času oběda.

Krátce po desáté hodině, kdy se celá banda pomalu po skupinkách trousila do místní hospůdky Na staré vozovně, odcestoval jsem s Jirkou HRBKEM do depa vozovny Vokovice, odkud jsme s četařem směnového mistra Tomášem POLKOU, vyjeli s vozem typu 15T For City, evidenční číslo 9280 směrem do smyčky Špejchar, kam už po částech docházela velká skupina účastníků dnešní akce.
Přesně dle programu jsme se ve 12:00 hodin hromadně vyfotografovali a ve 12:07 hodin vyjeli po trase: Chotkovy sady, Malostranská, Staroměstská, Národní divadlo, Výtoň, Ostrčilovo náměstí, Náměstí bratří synků, Palouček a Vozovna Pankrác. Sotva jsme vyjeli, Jirka HRBEK se ujal role průvodčího a všem cestujícím dobovými kleštičkami označil dírkou jízdenku. U hotelu Union v modré košili a s gumovým obuškem, vtrhl kabinou řidiče přísný revizor, jako z hororového filmu. Představil se a s řevem počal kontrolovat jízdenky. Na náměstí bratři Synků (dle předem připravovaného scénáře), vyprovokoval ve voze hlučný incident, když načapal Miloše bez platného jízdního dokladu. S řevem ho pak vyloučil z přepravy u Nuselské radnice, a v incidentu pokračoval i na chodníku, kdy se kolemjdoucí občané otáčeli a měli z toho ohromné divadlo. Ještě že nešel kolem příslušník městské policie, to by pak bylo to pravé ořechové. Spolu s Milošem a revizorem vystoupilo dalších asi osm nejžíznivějších účastníků. My ostatní dojeli až do smyčky u vozovny Pankrác. Zde se vyfotili pouze členové a aktivní účastníci akcí a výletů KPMV. Tomáš se s námi rozloučil, a zajel do vozovny. My se vydali i s vlajkou KPMV pěšky Táborskou ulicí do první dnešní hospůdky, kterou byl Sousedský minipivovar Bašta. Zde byla dne 21. března 1983 po roce a půl přerušení znovuobnovena činnost KPMV. Čas na první soutěž a konzumaci jídel a piva od 13:00 do 14:30 hodin. Málem jsme se sem nevešli, ač už nás několik jedinců opustilo. Z řad příznivců KPMV zde byl Honza, Jirka, Petr, Šárka, Valja, Dana, František, Vladimír, Slávka, Karla, Zdeněk, Miloš, můj syn Rudolf, snacha Ivanka, vnuk Radim, fenka Nessy, já (jen v muzeu můj bratranec Václav). Ostatní byli z řad Pivních stopařů.

V salonku minipivovar probíhala soutěž zručnosti, kdy se na čas skládaly puzzle. Limit na složení dvanácti dílků byl maximálně 4 minuty. Ne každému (včetně mě) tento čas stačil. Pak jsme se už po malých skupinkách trousili podle plánované trasy. Druhým zastavením byla již zmíněná restaurace Na Paloučku, kde vše před čtyřiceti lety začalo. Opět jsme se usadili na předem zamluvených místech, a pochutnali si na pivku.
Třetím zastavením byla zahradní restaurace Na Květnici, kde probíhala druhá soutěž, na kterou jsme měli i s konzumací jídel i nápojů čas od 15:30 do 16:45 hodin. Náplň soutěže bylo poznání památek naší vlasti, kdy se z deseti výřezů z pohlednic mělo určit deset míst:
pevnost Terezín, rozhledna Ještěd, brána plzeňského pivovaru Prazdroj, zámek Červená Lhota, hrad Karlštejn, starý olomoucký orloj, sousoší babičky u zámku Ratibořice, chrám svaté Barbory v Kutné Hoře, vodní nádrž Dlouhé stráně a střecha Národního divadla v Praze. Zde jsem vcelku bez problémů uhodl všech deset míst.

Pak jsme se rozdělili do několika skupinek, kdy mnozí šli přímo do restaurace Na Vítězné Pláni, a několik jedinců k pankrácké věznici, kde byl další bod k focení do Pivní stopy, a to pamětní deska památníku Pankrác v areálu věznice. Teprve pak jsme se sešli v již zmíněné restauraci, odkud se hromadně přemístili do velkého salonku Krušovické chalupy. Zde se konala třetí soutěž, kdy se z deseti obrázků zvířat měl určit nejen pivovar, ale město, ve kterém se zmíněný pivovar nachází. Pro mnohé z nás to byl docela tvrdý oříšek. Na prvním obrázku byl tmavý kozel a za ním známý pivovar, což by nepoznal snad jedině blbec. Mne však napadl ještě minipivovar U Kozlíků na Kladně. Tak jsem napsal Velké Popovice. Na druhém snímku byl barevný bažant, a tak jsem napsal Hurbanovo, i když Lucie chtěla spíše název Slovensko. Na třetím obrázku byl ježek, a tak jsem bez rozmýšlení napsal Jihlava. Na další fotce byl pes bernardýn. Jen soudek na krku mu chyběl. Ani toto mne nezmátlo a napsal Humpolec. Pátý snímek však dal zabrat každému, včetně mne. Na obrázku byla kočkovitá šelma, což mohl být tygr, levhart, gepard, lvice, jaguár, nebo rys. Nakonec se zjistilo, že to byl pardál. A tak jsem po dlouhém přemýšlení, kdy mne předběhlo asi pět dalších soutěžících, zapsal České Budějovice. Na pořadu bylo šesté zvíře, a to kočka. Ač dva z nás napsali Praha – minipivovar U dvou koček, bylo jim to kupodivu uznáno. Většina z nás, včetně mne, se však nedalo zmást a napsalo město Varnsdorf, kde se nachází pivovar Kocour. Sedmým vyobrazeným zvířetem byl kůň. Zde se skrývaly celkem tři pivovary: Koníček v Ostravě, poněkud nelogicky skrytý pivovar Pernštejn v Pardubicích a pivovar Valášek ve Vsetíně. Mne napadla jen Ostrava. Na snímku číslo osm byl vyobrazen medvěd, a tak jsem okamžitě napsal Beroun. Jen díky tomu, že Lucie napovídala, že pod jedním obrázkem se skrývají tři pivovary (myslela koně), já se domníval, že je to medvěd, a tak ku městu Berounu připsal ještě Vrchlabí, kde se vyrábí pivo medvěd. To mi však „Tukky“ neuznal. Až po soutěži mne napadla ještě Praha – minipivovar U dvou medvídků. To však by mi už museli uznat, stejně jako minipivovar U dvou koček. Na předposledním obrázku byl zubr, což opět nebylo těžké uhodnout, neboť se jednalo o město Přerov. Desátý obrázek však byl další tvrdý oříšek i pro mne, neboť jsem si dlouho nemohl vzpomenout, kde je minipivovar Mamut. Nakonec jsem přece jen zaslechl jihomoravské město Mikulov, což bylo správně. A tak měl na svém kontě dalších deset bodů.

Z Krušovické chalupy, kde jsme byli od 18:15 do 19:30 hodin, následoval nejdelší přesun, a to přes areál Vyšehradu, do oblíbené hospůdky U Karla IV. v Neklanově ulici. Ač nás do cíle došlo už jen více jak poloviční torzo účastníků, měli jsme rezervovanou celou románskou a romantickou podzemní vinárničku, kde se čepovalo pouze pivo Kácov za 26,- Kč. Za pípou byl průvodčí z tramvaje, hanácký Liberečák Jirka HRBEK. Honza KUČERA vítal všechny chlebem a solí. I když na některé z nás padala únava, nejvíce to bylo vidět na spícím hasičovi Petrovi, dobrá nálada nás neopustila. Jirka točil pivo, Lucie piva roznášela, a hned od každého inkasovala 27,- Kč a Honza chlebem vítal příchozí. Miloš vyhlásil poslední soutěž zručnosti o lahev whisky Johnny Walker, chytání tácků do ruky. Vyhrál to Dušan, který dokázal chytit jednou rukou osmnáct tácků. Jelikož však byl z Týmu Pivní stopy, o lahev si rozdali finálový rozstřel jiní dva.
Miloš pak vyhlásil vítěze, kdy se absolutním vítězem stal shodou náhod „Absoholik“. Já se díky ztrátě skládáním puzzle, umístil na dvacátém místě. Pak Miloš veřejně poděkoval mé osobě za dokonalé zorganizování celé akce, až mne bylo stydno před Honzou a Jirkou. Úderem dvaadvacáté hodiny se hojně začali ztrácet jednotliví účastníci, všichni mne přišli rukoudáním poděkovat, až zde zůstal jet Tým Pivní stopy, Honza, Jirka a já. Celá akce tedy od dopoledne až do noci proběhla naprosto bez problémů. K menšímu trapasu však došlo, když servírka a spolumajitelka provozovny zvážila sud s pivem (bez naší účasti), a dožadovala se doplacení asi deseti piv po 26,- Kč, ač Lucie musela mít v kase přeplatek, neboť poctivě od každého z nás vybírala o jednu korunu navíc a mnozí z nás dávali za jedno pivo i tři pětky. A tak se rozdíl doplatil z přebytků, které byly v kase po zaplacení startovného ve výši 100,- Kč na celodenní akci. Máme tak poučení na příště, že závěr akce musíme poopravit a dělat jiným způsobem.

Víc si ze včerejšího dne již bohužel nepamatuji.

Rudolf PUDL KRAUSE

Připravujeme

  • SH059
    59. stopařská hospoda
    Startuje: 25.04.2024 - 18:00
  • PL052
    X. stopařský kemp
    Startuje: 07.06.2024 - 16:00