Očima Pudla - PS005 Automat Svět

Od května tohoto roku, kdy se poslední den v tomto měsíci konalo první setkání přátel nové soutěžní hry nazvané „PIVNÍ STOPOU“, uplynuly již téměř tři měsíce, a já se osobně zúčastnil již šesti tras, a mé nadšení nezná mezí. Díky Bohu, dostal jsem se do vynikající party přátel pivního moku, nemající daleko k recesi a pohromadě je drží společný cíl: odreagovat se od běžného, všedního života, stresů šedi velkoměsta, každodenních starostí a stále se dokola opakujícího shonu. Ačkoliv dnešní účast nebyla nijak veliká, v restauraci Na Vartě jsme se sešli jen tři: Miloš, Tomáš a já, nikterak to neubralo na společné náladě, a o humor rovněž nebyla žádná nouze. Ten den se psalo datum 15. srpna 2014, a od Kobylis se hnala bouřka. Sotva jsme dopili, zaplatili a chtěli opustit výčep, začalo poměrně hustě pršet. Déšť však během několika minut ustal, a tak jsme se vydali ke druhé zastávce, kterou byla známá restaurace U Jarolímků. Zde jsme si svorně popovídali s příjemnou servírkou – brigádnicí, kterou Miloš lákal mezi naše řady. Slečna sice nebyla proti, ale ani neslíbila, že by mezi nás někdy přišla. V první zastávce nám nabídli desítku Staropramen ze Smíchova, a zde Gambrinus nebo Prazdroj z Plzně.

Pak jsme zcela mimořádně vyhověli přání Miloše, a zašli do nedávno otevřené restaurace, zvané Masaryčka na Zenklově třídě, kde nám příjemná servírka nabídla chutný pivní mok z pivovaru Únětice. Teprve pak jsme pokračovali do třetí nálevny, kterou byla hospůdka U Králů, kde jsme si dali pivo Březňák z pivovaru v Ústí nad Labem – Velké Březno. Zde nás konečně dostihl Tukky, vlastním jménem Dušan. Společně jsme se pak vydali do čtvrté zastávky, kterou byla restaurace U Rokytky, která je známá tím, že zde čepují výhradně všechny druhy piva z pivovaru Svijany. Zde jsme si dali rovněž chutnou večeři a pak už se přemístili do místa poslední zastávky, kterou byla nejoblíbenější hospůdka spisovatele Bohumila Hrabala, a sice restaurace U Horkých. Zde měli sice Gambrinus, ale my dali přednost Kozlu z Velkých Popovic. Čas však rychle běžel kupředu, pomalu a jistě se blížila dvacátá hodina, takže jsme se ještě došli vyfotografovat k památné zdi, která byla postavena v místě domku, kde slavný spisovatel bydlel...